Amalgamovy vyplni

Dózovaný versus nedózovaný amalgám

Od 1.1. 2019 nesmí zubní lékaři používat nedózovaný amalgám, míchaný přímo v ordinaci. Dospělým je stále možné aplikovat dózovaný (neboli kapslový) amalgám, který se dodává v podobě malého "vajíčka", které má již od výrobce v jedné komoře přesně zváženou dávku rtuti a v druhé komoře odpovídající dávku kovového prášku. Díky tomu je minimalizována manipulace stomatologického personálu s těkavou rtutí. Kapslový amalgám zajišťuje optimální podmínky pro přípravu kvalitního amalgámu pro zubní výplň, která je mechanicky odolnější a mnohem méně podléhá oxidaci (černání) v ústech než ručně připravovaný amalgám.

Škodí či neškodí nám amalgám?

Oficiální medicína stále prohlašuje, že dopad amalgámových výplní na zdraví člověka je minimální - zastánci alternativní medicíny naopak tvrdí, že vliv amalgámu na vznik některých chronických chorobných stavů a nejasných zdravotních potíží je přinejmenším nezanedbatelný.

Za důvod jeho postupného vymizení ze zubařských ordinací bylo nějakou dobu mylně považováno zdravotní riziko pro pacienty, ta pravá příčina tkví však spíš v ekologii. Když člověk zemře a jeho tělo je spáleno v krematoriu, rtuť z amalgámových výplní se uvolňuje do životního prostředí. Zubní ordinace používají tzv. odlučovače amalgámu, které se snaží separovat malé částice odvrtávaných amalgámových výplní z odpadních vod přímo v zubních soupravách.

Studie z roku 2002 odhadovala, že v Evropské unii se za rok spotřebuje 70 tun rtuti na amalgámové výplně, v ČR je to 5,8 tun. Novější odhady z roku 2012 počítají v celé EU se spotřebou 55-95 tun ročně. Ze zemí Evropské unie je Česká republika na 5. místě v množství jejího užití pro dentální amalgám (odhad: 3,6 tun rtuti za rok). V emisích rtuti z krematorií v EU je pak ČR na 4. místě. (Zdroj BIO Intelligence Service (2012): Study on the potential for reducing mercury pollution from dental amalgam and batteries. Final report prepared for the European Commission - DG ENV. 246 p.)

Rtuť z dentálního amalgámu kontaminuje různými cestami životní prostředí, dostává se do živých organismů, a to zejména do ryb a významně přispívá k celkovému znečištění. Zvýšenému množství rtuti jsou vystaveni zubní lékaři a jejich asistentky a pracovníci v průmyslu, který rtuť zpracovává, a to od výrobců, po pracovníky v odpadovém hospodářství. Jen zdánlivě jsou zubní výplně z amalgámu levnější než z jiných materiálů. Započteme-li do ceny výplní z amalgámu všechny náklady včetně těch na eliminace rtuti z životního prostředí, pak je jednoznačně amalgám dražším řešením než používání alternativních zubních výplní. Prevence znečištění je vždy levnější, bezpečnější a méně náročná než odstraňování následků.


Obyčejné amalgámové plomby končí. Proč?

Rozhodnutí EU změnila předpisy pro používání rtuti nejen v průmyslu, ale také ve stomatologii. Cílem změny evropské legislativy je postupně ukončit používání amalgámových výplní do roku 2030 úplně. Ve vyspělých zemích je zřejmý absolutní ústup od zastaralého amalgámu směrem k estetickým a bezpečnějším materiálům.V některých zemích aplikaci amalgámu zakázali úplně, jde například o Švédsko a Norsko. Důvodem těchto zákazů je prokazatelné vypařování rtuti z tohoto druhu plomb, které může mít negativní účinky na lidský organismus.

Téma, jak nahradit více než sto padesát let používanou slitinu mědi, cínu, stříbra a rtuti, vzbuzuje velmi mnoho emocí a protichůdných názorů. V ČR mají pacienti nárok, aby jim zdravotní pojišťovna jednu variantu výplní plně hradila. Zubní lékaři dlouhodobě volají po tom, aby pojišťovny zubní výplně neproplácely, peníze mají jít spíš na prevenci.

Od 1.7. 2018 platí zákaz zhotovovat stříbrné amalgámové výplně na dočasné zuby, dětem do 15 let, a těhotným nebo kojícím ženám. Těmto zranitelným skupinám se budou plně hradit cementové skloionomerní výplně. Ty mají ale nižší životnost a budou se muset častěji předělávat, protože se jedná o dlouhodobě provizorní materiál, který se "ošoupává". U kojících matek je to materiál, který několik let překlene čas, než zase budou moci mít amalgám. Pouze v případě, kdy použití takového materiálu není ze zdravotních důvodů možné, lze použít (a je hrazen) dózovaný amalgám.

Proč říct ne amalgámu?

Jak již bylo řečeno, zubní amalgám je kombinace kovů, z nichž nejvyšší podíl má rtuť a zbytek je tvořen například stříbrem, mědí nebo cínem v různých poměrech. Může se zdát, že jsou amalgámové plomby velmi tvrdé a odolné, nicméně už při běžných procesech, jako je konzumace horkých nápojů, žvýkání nebo čištění zubů může způsobit uvolňování nebezpečných výparů. Zejména při zahřátí se slabší vazby rozpojují a toxické látky se dostávají do těla. Podle informací, které zveřejňuje Česká stomatologická komora, dochází k největší expozici rtuti u jedinců s amalgámovými výplněmi během zhotovení nebo odstranění těchto výplní.

Škodlivost rtuti potvrzuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Uvolňování rtuti působí na lidský organismus toxicky, negativní účinky má na nervový, imunitní a trávicí systém nebo plíce. U citlivějších osob se objevují symptomy jako bolesti hlavy, nervozita, deprese nebo žaludeční onemocnění. Projevy jsou chronické a nárazové a bohužel jsou velmi často chybně diagnostikovány a pravá příčina je nalezena jen zřídka.

Jak si dobře vybrat vhodný alternativní výplňový materiál?

skloionomerní výplně, tedy prášek s jemně mletým křemičitým sklem a s hliníkem, vápníkem a fluorem - méně kvalitní, dochází k jejich postupnému opotřebování a bude je třeba častěji opravovat.

fotokompozitní výplně - nejvyšší estetika, k nepoznání "skoro jako vlastní zub"

samopolymerující bílé pryskyřice (jednoborevný materiál, který nelze vrstvit a dosáhnout dokonalé estetiky)

velké mechanicky odolné výplně - keramické inleje (nepřímé výplně zhotovené například CAD/CAM frézou nebo v zubní laboratoři mimo ústa)

Kritéria pro zvolení správné zubní výplně jsou věk, velikost a místo defektu, zdravotní stav pacienta a v neposlední řadě jeho schopnost dbát o zubní hygienu. Záleží nepochybně také na tom, co si může z hlediska financí dovolit. Svou roli hraje samozřejmě i zkušenost, vybavení a zručnost konkrétního zubního lékaře.

Přestože amalgám není tou nejlepší volbou z estetického hlediska a obvykle si jím necháváme spravovat spíš zadní části chrupu, má bezesporu řadu výhod - je mechanicky odolný a nevadí mu ani nepříliš důsledná zubní hygiena ze strany pacienta. Jeho největší předností pak zůstává fakt, že je hrazen zdravotní pojišťovnou. Podle údajů České stomatologické komory se každý rok v Česku zhotoví 6,5 milionu amalgámových plomb. Zdravotní pojišťovny pak za ně zaplatí více než 1,5 miliardy korun. Amalgám je levný, trvanlivý, a pokud je výplň dobře vytvořená, snese i velkou zátěž. Na druhé straně v zubu drží jen mechanicky a vzhledem k šedé až černé barvě, kterou po čase používání původně stříbrná plomba získá, koroze vyplně, nevypadá moc esteticky.

Zdroj: Relax.lidovky.cz (Lidové noviny), Mudr. Jiří Zemen, Jiri-zemen.cz